Pozdrav z tábora

Po letech jsem se opět dostal na letní tábor, tentokrát jako jeden z vedoucích, a musím říci, že se mi to celé jeví trochu jinak, než když jsem byl dítě. V dětských očích je tábor jedno velké dobrodružství, v očích dospělého taky, ale z trochu jiného pohledu. Obdivuji lidi, kteří se táborům věnují celý život. Uhlídat tolik dětí najednou je opravdu výkon. Sám budu rád, až mi praxe za několik dní skončí. Prozatím tedy posílám pěkný pozdrav z tábora.

---- 
Odesláno z mobilního telefonu Sony Ericsson

Kompletní Čapek na internetu

Taky vás občas zlobí, že knížka, kterou si jdete půjčit do knihovny, je vypůjčená a vy musíte čekat, až na vás příjde řada? Tak tento zážitek se vám s knihami od Karla Čapka již nestane. Kompletní dílo jednoho z nejlepších českých spisovatelů minulého století je totiž přístupné na internetu.

Umožnil to autorský zákon, který stanoví na autorská práva dědiců sedmdesát let od smrti autora. V případě Karla Čapka tak tato lhůta vloni uplynula. Zveřejnění všech čapkových děl se ujala Městská knihovna v Praze, a to na výbornou. Čtenář si na speciálních stránkách http://www.mlp.cz/karelcapek/ může vybrat dílo a formát, ve kterém si chce dílo přečíst. Na výběr je hned několik formátů, vedle klasického a jednoduchého txt nabízejí ke stažení široce rozšířený pdf a pro čtenáře na cestách je tu hned několik formátů vhodných do mobilních telefonů. Každý si tak najde své. Vedle toho je na těchto stránkách u všech děl malá poznámka a návštěvníci mohou ohodnotit, jak se jim knížka líbila.

Zveřejnění a digitalizace prací Karla Čapka je záslužný čin a také velice povedený. Karel Čapek si jistě zasloužil, aby byl přístupný všem. A ani v nejmenším nemám strach, že by to znamenalo konečnou pro vydavatelství a knihkupce. Jistě nejsem sám, kdo si rád koupí a přečte klasickou knížku, a to i v případě, že budou díla přístupná na internetu. Listovat si v knížce, tomu se nevyrovná žádný počítačový formát, a to ani do budoucna. Knížka má své místo jisté. Stejně jako Karel Čapek má své místo jisté v našich knihovnách, a po zveřejnění děl na internetu je toto místo ještě o něco jistější.

Zakažme (zrušme) komunisty!

V poslední době, v rámci možností, proplouvám zkouškovým obdobím, a tak téměř na nic víc nemám času nazbyt. Nemohl jsem proto sledovat celý dokument o procesu s Miladou Horákovou, který Česká televize v minulých dnech odvysílala. Přesto jsem viděl závěrečnou část, kdy doktorka Horáková naposledy statečně a klidně mluvila k tribunálu. Po ní pak vystoupili další obvinění. Bylo vidět lidi hrdé, rozhodné, ale také lidi nalomené a v některých případech lidské trosky, které by udělaly vše proto, aby nedostaly oprátku. Unikátnost tohoto dokumentu spočívala v tom, že jej prakticky celý připravili komunisté přímo při procesu.

Minulé století, ač bylo stejně dlouhé jako předchozí i následující, bylo nabyté událostmi. Vedle pokroku a neustálého zdokonalování lidského života jsme si dovolili takový luxus, jako byly dva totalitní režimy. Poučeni z jednoho jsme se vrhli do druhého. Je těžké hodnotit a srovnávat. Někde se srovnání ale přímo nabízí.

Dne 10.června 1942 spáchal nacistický režim na českém území nelidský zločin, byla vyhlazena obec Lidice. Vše bylo přímo samotnými zločinci nafoceno a nafilmováno za účelem demonstrace síly a k zastrašení obyvatel. Sami byli ovšem filmovým materiálem zastrašeni a nedostali odvahu, aby svůj čin ukázali lidem.

Téměř o 8 let později, dne 8.června 1950, byla ve vykonstruovaném procesu komunistickou justicí k trestu smrti odsouzena čtveřice obviněných včetně bývalé poslankyně Milady Horákové. O jejich osudu se rozhodovalo jinde a jindy. To, co se odehrávalo u soudu, bylo pouhé divadlo pro kamery a mikrofony, jichž byl sál plný. I tento natočený materiál měl sloužit k demonstraci síly a k zastrašení obyvatel, i zde se sami zločinci natočeného materiálu zalekli a z plánovaného filmu ustoupili. Publicita procesu byla přesto značná, ale na novinovém papíru se snadněji věci upravují a zkreslují. Masy byly krmeny lží o celém případu. Díky dokumentu o tomto procesu tak můžeme vidět, jak se vše odehrávalo, jak vypovídali obvinění a jak se hájili.

Člověk si řekne, že je to již minulost. O to víc mně zatrnulo, když jsem slyšel, že si na vysílání tohoto dokumentu stěžoval předseda komunistů Vojtěch Filip. Pěkně se nám tím vybarvili a ukázali, kde jsou jejich kořeny. Při současném výsledku z voleb si komunisté jistě mohou vyskakovat, ale vystupovat s takovou drzostí by ani komunisté neměli.

Opovrhuji holohlavými nácky, ale stejně tak opovrhuji každým, kdo dá hlas komunistům. Zločinci jsou pro mne oba. A ještě k tomu titulku, nemyslím, že bychom mohli zrušit komunisty zákonem, prostě bychom si měli uvědomit, o koho se jedná, a přestat je volit. Jistě by se nám potom dýchalo o něco lépe.

Budu volit Zelené!

Určitě nejsem člověk, který by měl předem jasno, koho bude volit. Na jednu stranu je to komplikace, když člověk volí celý život jednu stranu, nemusí se o nic zajímat. V takovém případě je nejlepší vybrat si stranu, která dlouho vydrží. To ovšem nic nevypovídá o její kvalitě. Já jsem na tom tak, že každé volby přistupuji k stranám od úplného začátku. Poslední volby jsem se rozhodl, komu dám hlas, až přímo ve volební místnosti. Samozřejmě že mám své favority, ale stejně tak bych u každé strany mohl vyjmenovat tisíc důvodů, proč ji zvolit, a tísic a jeden důvod, proč ji nezvolit. Z logiky věci by potom člověk raději k volbám jít neměl. Přesto k volbám jdu.

Politika vždycky byla a vždycky bude hlavně o kompromisech, nelze najít žádnou cestu bez ústupku, a stejně jako si to postupem času musí uvědomit politici, tak si to chtě nechtě musí uvědomit i voliči. Proto chápu každého, ať už volí Topolánka, Paroubka, Svobodu (ale u těch mám snad největších výhrad), nebo Bursíka. Prostě je to politika.

Sám jsem se rozhodl letos u všech voleb (a že jich bude) volit Zelené. Především je to alternativa a sám preferuji především svobodnou volbu. Je to strana nová, která si bere za vzor evropské zelené. Ti si prošli zajímavým vývojem. Známý výrok: "Kdo není do čtyřicítky komunista, nemá srdce, kdo je po čtyřicítce komunista, nemá rozum", zelené, myslím, dost vystihuje. Jejich levicové zaměření nebylo na škodu, ale v pravou chvíli se z toho dostali. A ač Češi nováčci, ukázali, že umí nabídnout i zajímavé lidi do vlády- Schwarzenberg, Kocáb i Liška se mi svým vystupováním zamlouvají. Takto si představuji politiku.

Předvolební kampaň byla jistě dost vyhrocená, neříkám, jestli je to dobře, či špatně. Každopádně z vajíčkové aféry vytěží velké strany a na ty malé se pomalu zapomíná. Strana Zelených nemá jisté skoro nic, musí se stále pohybovat na hraně existence, nikdy to také nebude strana, která by vyhrála volby. O to víc mi jsou sympatičtí. A posledním důvodem k tomu, abych je volil, bylo doporučení od autority jako je Václav Havel. Takže jestli se rozhodujete a jestli vám doporučení od Havla nestačí, pak vězte, že vám to doporučuji i já...

Sám, hned jak napíši poslední tečku v tomto příspěvku, jdu volit.