pondělí 21. listopadu 2011

Můj internet 2/52

Zpravodajská mikroblogovací síť

www.twitter.com

Již to bude nějaký ten měsíc, co jsem na těchto stránkách zahájil seriál s názvem Můj internet. První článek jsem věnoval Facebooku, protože si myslím, a nic na tom nezměnil ani příchod Google Plus, že se jedná v současné době o nejvýznamnější internetový projekt. A vzhledem k tomu, že se jedná o sociální síť, je jenom na nás, jak jej užijeme.

Dnes bych rád v představení stránek, které navštěvuji, pokračoval. Neméně významným projektem jako Facebook je pro mne Twitter. Jedná se o sociální mikroblogovací síť. Kdesi jsem četl výbornou a jednoduchou definici Twitteru: Twitter je stránka, kam člověk píše, když by rád poslal smsku, ale nemá komu. Forma krátké textové zprávy je zde přítomná právě v omezeném rozsahu zprávy. Tweety, v českém jazyce se používá někdy tvít, neboli zprávy uveřejňované na vašem profilu, jsou omezeny počtem 140 znaků, a je úplně jedno, jestli jste papež @, dalajláma @, nebo americký prezident @, pro každého platí stejné podmínky. A co je výhodou oněch 140 znaků? Umění zkratky, kterým se vyznačuje moderní doba médií. Umět se vyjádřit na tak malém prostoru je uměním. Záleží přitom jen na vás, na jaké téma své příspěvky píšete. A kdo vaše příspěvky čte? Každý, kdo si vás přidá mezi sledované osoby. Vedle toho mohou vaši odběratelé povedené příspěvky přeposílat svým čtenářům tlačítkem Retweet. Přihlásit si odběr příspěvků můžete u kohokoliv, aniž by dotyčný s odběrem musel souhlasit. Můžete si díky tomu namíchat váš Twitter dle libosti. V jednoduchosti je síla a umění zkratky, umět se stručně a věcně vyjádřit, to je Twitter.

A mínusy této sítě? Komunita na stránkách Twitteru se mnohdy snaží budit zdání, že jsou něco víc než Facebook. Marně. Podobně jako o Facebooku i o Twitteru platí, jak si jej složíš, takový jej budeš mít. Je to jen na vás. Dají se zde najít stejné bláboly jako produkují uživatelé Facebooku a stejně tak zde naleznete moudré postřehy, které stojí za pozornost. Nevýhodou chápu i to, že se mnozí snaží nahnat co nejvíce svých odběratelů, tvoří se jakési žebříčky v populárnosti toho kterého autora. Myslím, že je úplně jedno, jaký je poměr mezi počtem vašich odběratelů a kolik jich sami odebíráte, ačkoliv jsem rád za každého čtenáře.

Velkou výhodou Twiteru je jeho demokratičnost. A nemyslím, že si Facebook a Twitter konkurují. Facebook je komunita přátel, které sami znáte a vaše příspěvky mají rozšířit možnosti komunikace ve vaší sociální skupině. Twitter je naopak více zpravodajský, v širokém slova smyslu. Všechny zpravodajské a publicistické útvary, nebo lépe řečeno mikroútvary (myšleno mikrozpráva, mikrofejeton, mikroglosa nebo mikrokomentář) zde naleznou uplatnění. Čtete příspěvky od lidí, které osobně neznáte a mnohdy nikdy nepoznáte, přesto si na tyto osobnosti uděláte po čase nějaký názor a jejich tweety berete tu více tu méně vážně. Ale každopádně jsou obohacením vašeho vnímání, které není omezené pouze na institucionální média.

A kým v následování příspěvků začít. Osobně bych doporučil začít u @cermak, který je asi největším odborníkem ve vodách českého Twitteru a dál už to půjde samo. Vedle možnosti zjistit, co ten který uživatel na Twitteru odebírá (kolonka folloving), naleznete i kdo uživatele čte (kolonka Followers) a záleží proto jen na vás, kudy proplujete.

A pokud vás předchozí řádky skoro přesvědčily, jen si nedokážete představit, jak se máte vejít do omezení 140 znaků, pro trochu legrace doporučuji stránku www.woofertime.com, zde pomocí vašeho Twitteru účtu můžete psát příspěvky jejichž jediným omezením je limit minimálního počtu znaků 1400. Tak mnoho štěstí a hodně úspěšných Tweetů!

Můj internet
Předchozí: Facebook
Následující: ČSFD