středa 23. září 2009

Chybí nám autority

Bylo období, kdy jsem denně četl noviny, téměř jsem si neuměl představit den, pokud jsem nepřečetl celou titulní stránku a titulky na dalších stránkách. Pak začaly ubývat peníze, a pak došel i čas, a tak jsem přestal číst noviny a jen občas kouknu, co se píše na internetu. Po dlouhé době jsem do novin nahlédl dnes a nestačil jsem se divit.
V Lidových novinách odhalili aféru právnické fakulty v Plzni, kde jistí lidé přišli snadno k titulům. Co je ještě horší, tak to jsou lidé z politiky, ale například i z vedení samotné vysoké školy. Je to divné, lidé, kteří by měli jít ostatním vzorem, jsou najednou odhaleni jako podvodníci.
Vedle toho jsem si přečetl článek o tom, jak Česko hledá svého eurokomisaře. Strany jsou hluší k návrhům druhých stran a protlačují jen své kandidáty. Bylo by zajímavé vědět, co vše probíhá za oponou, jaká různá jednání se konají. Kolik schůzek mají lidé jako Dalík, jenž se snaží do tohoto úřadu prosadit svého chlebodárce Topolánka. Ten prohlásil, že s politikou končí. Jistě by takovou funkcí nepohrdl, i když se ještě trochu upejpá. Ostatně by nebyl prvním expremiérem za české barvy v tomto křesle. Stejně to ale není odchod, jaký bych si představoval od férového politika. Zahrát scénku: politika je moc špinavá, to už je na mě moc a skončit, a pak tiše převzít nějakou výnosnou trafiku. Je mi z toho divně.
Dneska nás cestou do práce ve městě předjíždělo policejní auto, když jsme srovnali na jejich stopu měli jsme rychlost 80 a policejní auto nám mizelo. I to mi příjde divný.
Člověk neustále hledá autority, o které by se mohl opřít, kdo jiný by to měl být než představité vysoké politiky, vysokého školství a nebo například v dopravě policisté. A najednou si stačí ráno otevřít noviny a projet se městem a autority jsou pryč, zmizely jak pára nad hrncem.
Samozřejmě to jde i bez nich, obejdu se bez toho, že bych věděl, že nejsem, nebo alespoň nesnažím se, být poctivý sám. Ale pořád mi vrtá hlavou proč? Proč alespoň ti na vrcholcích našich pomyslných pyramid úspěchu a prestiže nejsou těmi vzory. Snaží se nám tím sdělit, že bez podvodů a nefér jednání to nejde? Pokud ano, tak alespoň u mne mají smůlu, dál se budu snažit dosáhnout svých cílů bez podvodného jednání. Možná to půjde a možná taky ne. A možná už definitivně přestanu číst noviny... A možná taky ne...

pondělí 31. srpna 2009

Svatý Václav potřebuje vaši pomoc

Podporovat lze v dnešní době kdeco, kdejak a kdekde, i když to poslední jde asi nejhůře. Není dne, aby člověka na ulici nezastavovali dobrovolníci s kasičkou. Člověk se musí proti nim obrnět a ujasnit si, že i když zrovna dnes nepomůžu, nejsem hned špatným člověkem. Člověk musí obstát především sám před vlastním svědomím, což je jeden velký paradox, protože prevít před svým svědomím obstojí vždy nejlépe a na poctivém vždy nějaká ta výčitka ulpne. Myšlenka: Ale přeci jen jsem mohl..., zůstává dlouho v mysli. S tím se ale člověk musí vyrovnat a musí si sám vybrat, kde a komu přispěje.
Jistě se už, vy, co jste nevzdali čtení již na začátku, smějete tomu, jak si opatrně chystám cestičku k tomu, abych po vás něco chtěl. Nemýlíte se, mé úmysly jsou průhledné jak sluneční paprsek z rána...
A co takhle udělat jednou něco nestandartního? Třeba podpořit dárcovskou dms opravu baziliku svatého Václava ve Staré Boleslavi? Ano i to jde, technika je dokonalá. My, co jsme tam už někdy byli, víme, že je to stavba, která opravu potřebuje a svoji důstojností a důležitostí pro náš národ si to zaslouží. A vy, co jste tam nebyli a jen tak do něčeho házet peníze nebudete, se tam jeďte podívat. Teď v září tam potkáte i toho nového papeže, který se příjede do Staré Boleslavi podívat až z Říma, tak to máte jistě blíž. A jestli vám nestačí argumenty, tak to tam pošlete jen tak, aspoň bude ňáká legrace, až to opraví...
A jak na to? Stačí poslat sms ve tvaru DMS VACLAV na číslo 87 777. Je to opravdu jednoduché. Kdo to chce mít z více zdrojů, tak prosím zde.
Sám půjdu příkladem a ihned, jak zveřejním tento příspěvek, posílám zmíněnou sms. Jen by mě zajímalo, kolik z vás, díky mně podpořilo Václava. Tak až tu sms pošlete, ohodnoťte tento příspěvek jako výborný. Sám budu prvním hodnotitelem.
Někdy se přeci jenom vyplatí pomáhat, nemůžete vědět, kdy ochránce české země pomůže vám...

sobota 22. srpna 2009

O jedné pravděpodobně nepravděpodobné příhodě

Byl pěkný slunný den, takový, kterých je ostatně letošní léto požehnaně. Za takových dnů je věru lépe úřadovat kdesi u vody a přemýšlet nad letošní úrodou okurek. Ale i v takových dnech je třeba někoho, kdo svojí prací bude plnit pracovní proces a tím bude zvyšovat hrubý domácí produkt národní ekonomiky. Inu, krize je krize a někdo proti ní musí bojovat. V onen slunný den jsme těmi hrdiny byli my dva, já a Jirka. Neznám lepší prázdninovou brigádu než u geodézie, je to možná tím, že neznám vůbec žádnou jinou brigádu, což znamená, že tato je nejlepší.
Poslali nás zaměřit pár kabelů, které již déle nemohly vidět denní světlo, neboť by počet spadlých do příkopu zvláště kolem večerních hodin neúměrně stoupal. Kabely již byly zakopány a kudy vedou nám mělo napovědět jen pár barevných čar na vozovce. Pro nezasvěcené snad mohly ony barevné značky představovat pouze změť nesmyslných klikyháků, ovšem co je horší, tak pro zasvěcené taky. A jak že nám to ten chytrý člověk do telefonu říkal: Telefon je modrej a je v hloubce 120 cm, kanalizace 220 cm a je zelená a červený plyn a 60 cm, nebo to byla elektrika? A není náhodou telefon zelenej? Jirko poraď! Nevím, nevím, je možný, aby kanalizace byla nad plynem? Není to blbost? Ale je tu pěkně, co? Ten klid, tady bych chtěl mít chalupu. Komu to asi patří? Uvědomuješ si, že jestli to blbě změříme a oni jednou nakopnou plyn s elektrikou, tak to tady vyletí do vzduchu? Taková malá časovaná bomba. A náhodou bude právě v tomto domku na návštěvě u své milenky ministr obrany a protože člověk nemůže být na dvou místech současně a ministra se nikdo nebude ptát, zda chce být někde jinde než na lůžku v nemocnici, nebude na hlasování o důvěře vlády, vláda padne, a premiér zmešká důležitý sumit NATO, v kterém se bude hlasovat o zahraniční misi. A tato mise právě o ten jediný hlas neprojde. a tak bude muset Barack Obama vykonat diplomatickou cestu do Iráku, během které ho zasáhne zbloudilá kulka, čímž bude rozpoután světový konflikt. A o tom všem teď rozhodujeme my, já a Jirka. Tak tedy dobrá červený plyn bude v hloubce 120 cm. Možná jsme tím zachránili svět. Rychle měříme a jedeme pryč, nemůžeme ztrácet čas nad takovými blbostmi.... Ale je tu pěkně.
Svět je založen na náhodách. Jenomže já na náhody nevěřím. No řekněte, byla by to náhoda...!?!
P.S.: Hloubky výkopů telefonu a plynu jsou z důvodu bezpečnosti Baracka Obamy a z důvodu bezpečnosti planety prohozené.

neděle 2. srpna 2009

O smyslu a nesmyslu

Je na čase položit si pár zásadních otázek. Pro tento blog je asi nejzásadnější otázka proč. Proč píši na tyto stránky?
Někde jsem četl, že poezie je jediným konkrétním důkazem o existenci člověka. Všechno ostatní se dá nějakým způsobem odůvodnit, nikoliv ovšem poezie. Ta je nám důkazem, že člověk existuje, žádné jiné vysvětlení totiž pro poezii nemáme, žádné jiné vysvětlení by nedávalo smysl. Pro nic a nikoho by totiž poezie neměla smysl než pro člověka.Tím, že poezie nedává smysl, nám vlastně dává smysl. Stejným nesmyslem je tento blog. Je tak velkým nesmyslem, že si dovolím napsat kacířskou myšlenku, že snad ani nemá smyslu, čímž jej ovšem řadím k úplně základním danostem tohoto světa. Aby měl svět smysl, musí být založen na nesmyslu. Na nesmyslech stojí tento svět. Díky nesmyslu se otáčíme kolem své osy. Je to tak samozřejmé, že se ani nestačíme divit odkud se ty všechny nesmysly berou. A přece to není samozřejmé, nesmysl je jako vzácná květina, kterou bychom měli hýčkat a kterou bychom měli zalévat. Měli bychom založit takovou malou nesmyslnou rezervaci pro věci beze smyslu a věci nesmyslné. Kdybychom neměli nesmyslu, nikdy bychom nepoznali smysl. Nebylo by srovnání. A bez smyslu se život žít nedá. Proto má nesmysl větší smysl než smysl. Zdá se vám to jako nesmysl? To je správné, tím se ukazuje, že tento svět má smysl, stačí jen jej hledat. Jestli k tomu jen trochu dopomůže tento blog, pak má nějaký smysl, a proto jej píši, i když je to občas o nesmyslech jako například tento příspěvek.