neděle 26. července 2009

Reportáž z cesty po východních Čechách

Podle průzkumů agentur pro veřejné mínění letos většina Čechů bude o prázdninách doma. Možná za to může stále připomínaná krize a možná si také Češi konečně uvědomili, že i v Česku je pěkně, tak proč jezdit do zahraničí, když se dá příjemné léto strávit i doma a navštívit některá pozoruhodná místa, o kterých nás neděli co neděli informuje v televizi Toulavá kamera. Aniž bych se nechal ovlivnit průzkumy, zvolil jsem letos podobně.
Je spousta míst, která by bylo dobré v Čechách navštívit. Pravda, některý kraj je na výlety přímo stvořený, zatímco jiný zdánlivě takové možnosti nenabízí. Ale opravdu jenom zdánlivě. Je úžasné, jak je naše krajina rozmanitá, kolik rozdílných koutů lze najít. A možná se na to hodí pohádka Wericha, jak šel kvůli snu jeden poutník daleko za pokladem, aby u cíle zjistil, že poklad má doma za pecí. Ale přeci jenom i cesta může být cíl.
Cesta, kterou jsem se vydal, začala na dráze. Trať z Liberce do Pardubic patřila ve své době k významným spojům. Byla vystavěna již v roce 1859 a v minulých dnech proto probíhaly velké oslavy 150 let trati. U této příležitosti byla dokonce Českou poštou vydána poštovní známka. V současné době má tato trať speciální jízdní řád. Rychlíky mezi Libercem a Pardubicemi jezdí v dvouhodinových intervalech, trasu urazí za tři hodiny a vlaková souprava zaručuje čistotu a pohodlí nad republikovým průměrem, i proto je tento spoj ideální pro výlety ze severních Čech do Čech východních.
Tajemný hrad Svojanov

No a nyní již k samotným cílům cesty. Hrad Svojanov, středověký královský hrad ze třináctého století ležící na obchodnické cestě zvané Trstenická, což v té době byla taková D1, spojující Moravu a Čechy. Expozice hradu ukazuje sice interiér 18. a 19. století, ale stačí se pouze dívat a člověk si hned představí účel a využití stavby o mnoho let dozadu. Návštěvník si může vybrat ze dvou okruhů, vedle historie tu hlavně na dětské návštěvníky čeká hrstka strašidel v čele s panem Hamrlíkem na ohnivé svini.
Za pozornost na tomto hradě stojí i mohutná věž, která je přístupná a je z ní pěkný výhled na okolní krajinu. Kdybych nevěděl, že ji budovali pro vojenské účely, asi bych nabyl dojmu, že ve středověku museli být děsní romantici, tolik práce kvůli rozhledu. Zlaté časy.
Zajímavostí na hradě Svojanov je i zahrada v gotickém stylu s typickým rozdělením plochy do třech částí.

Růžový palouček
Nepříliš známým a přitom zajímavým a pozoruhodným místem je památné místo Růžový palouček, které leží pár kilometrů od Litomyšle. Podle pověstí se právě na tomto místě loučili lidé protestantského vyznání před tím, než odešli do zahraničí. Ale příběhů vážících se k tomuto místu je mnohem více. A stopy lze najít i v literatuře, jedním z posledních děl, kde je zmíňka o Růžovém paloučku, je hra divadla Járy Cimrmana České nebe, kde J.A.Komenský nabízí jablíčka z paloučku svým nebeským stolovníkům. Samotné místo je zajímavé kvůli výskytu vzácných růží, vzácných stromů jako například jinanu dvoulaločného, ale především celkovou atmosféru dotváří krásné vzrostlé lípy, které když kvetou, je to zážitek, na který se nezapomíná.

Nové Hrady
Nedaleko od Růžového paloučku po červené turistické značce narazí člověk na obec Nové Hrady, kde stojí rokokový zámek z 18.století.V expozicích lze zhlédnout empírový a biedermeierový nábytek. Zajímavostí tohoto zámku je to, že je v soukromém vlastnictví, a tak člověk v rámci prohlídky může potkat i majitele zámku nebo zámeckou paní. Každopádně vlastnit zámek bude asi dost drahý koníček.

Město Polička
V místech kudy od nepaměti, a minimálně od roku 1265, procházela hranice mezi Čechy a Moravou stojí královské město Polička. Je unikátní městskými hradbami, které v délce 1200 metrů obepínají město a část úseku hradeb je přístupný návštěvníkům. Poličku hned několikrát v historii postihl požár, a tak je současná podoba historického jádra města převážně z 19.století. Město se chlubí slavným rodákem Bohuslavem Martinů, který se narodil ve věžní světničce novogotického kostela sv.Jakuba. I toto místo je pro návštěvníky přístupné, ale v současné době probíhá celková rekonstrukce, tak snad jindy. A pozornost si zaslouží i radnice, před kterou stojí nejvyšší morový sloup v Čechách.


Kde v Poličce bydlet? Mohu doporučit penzion Šenk nožíře Dobroty, najdete jej v ulici Na Bídě. Jde o unikátní domečky, které si lidé, aby ušetřili na materiálu, přilepovali k městským hradbám. Je to trochu strašidelné, ale kdo se nebojí, může se zde ubytovat. Mám potvrzeno, že se vám v tomto penzionu budou zdát zajímavé sny.
Město Litomyšl


No a to nejlepší na konec. Město Litomyšl. Doporučuji náměstí, na každém druhém domku deska významné události, významné osobnosti. Například připomínka že Dagmar Pecková ten a ten den kolem desáté hodiny v knihkupectví Paseka kojila svého syna. Mimochodem knihkupectví Paseka si zaslouží pozornost, když knížku z Paseky, tak z Litomyšle. Na náměstí stojí Bedřich Smetana, poblíž v parčíku sedí Alois Jirásek a vedle klášterních zahrad postává socha Zdeňka Nejedlého. Vždy jsem si jej spojoval s Jiráskem, ale postupem času se nestačím divit, kde všude v kultuře zanechal svoji stopu. Rozporuplná osobnost. Zámecký areál v Litomyšli patří k památkám UNESCO a zcela právem, zámek, sgrafitová výzdoba, arkády, park, prostě nádhera. A jako třešnička na dortu muzeum Josefa Váchala a Portmoneum. Při naší návštěvě jsme zde potkali i majitele Paseky pana Horáčka.
Člověk musí alespoň jednou za rok opustit stereotyp svého života a někam vyrazit, prázdninový čas je k tomu jako stvořený, počasí je letos trochu nevyzpytatelné, ale vyplatí se v tomto jít do rizika. Východní Čechy jsou na výlety ideální a je toho více, co stojí za to navštívit. Takže vzhůru...

neděle 5. července 2009

Pozdrav z tábora II.

Tábor zatím v pohodě.stop.již třikrát nás to spláchlo.stop.rybnik stoupnul na objemu a vytvořil se na něm ostrov.stop :-)
Jsme na jihu Čech u Mutyněvského rybníka. Přes všechny problémy s počasím je to tu pěkné. Jak vypadá rybník po ránu, můžete vidět na fotce.

---- 
Odesláno z mobilního telefonu Sony Ericsson

neděle 28. června 2009

Pozdrav z tábora

Po letech jsem se opět dostal na letní tábor, tentokrát jako jeden z vedoucích, a musím říci, že se mi to celé jeví trochu jinak, než když jsem byl dítě. V dětských očích je tábor jedno velké dobrodružství, v očích dospělého taky, ale z trochu jiného pohledu. Obdivuji lidi, kteří se táborům věnují celý život. Uhlídat tolik dětí najednou je opravdu výkon. Sám budu rád, až mi praxe za několik dní skončí. Prozatím tedy posílám pěkný pozdrav z tábora.



---- 
Odesláno z mobilního telefonu Sony Ericsson

sobota 20. června 2009

Kompletní Čapek na internetu

Taky vás občas zlobí, že knížka, kterou si jdete půjčit do knihovny, je vypůjčená a vy musíte čekat, až na vás příjde řada? Tak tento zážitek se vám s knihami od Karla Čapka již nestane. Kompletní dílo jednoho z nejlepších českých spisovatelů minulého století je totiž přístupné na internetu.
Umožnil to autorský zákon, který stanoví na autorská práva dědiců sedmdesát let od smrti autora. V případě Karla Čapka tak tato lhůta vloni uplynula. Zveřejnění všech čapkových děl se ujala Městská knihovna v Praze, a to na výbornou. Čtenář si na speciálních stránkách http://www.mlp.cz/karelcapek/ může vybrat dílo a formát, ve kterém si chce dílo přečíst. Na výběr je hned několik formátů, vedle klasického a jednoduchého txt nabízejí ke stažení široce rozšířený pdf a pro čtenáře na cestách je tu hned několik formátů vhodných do mobilních telefonů. Každý si tak najde své. Vedle toho je na těchto stránkách u všech děl malá poznámka a návštěvníci mohou ohodnotit, jak se jim knížka líbila.
Zveřejnění a digitalizace prací Karla Čapka je záslužný čin a také velice povedený. Karel Čapek si jistě zasloužil, aby byl přístupný všem. A ani v nejmenším nemám strach, že by to znamenalo konečnou pro vydavatelství a knihkupce. Jistě nejsem sám, kdo si rád koupí a přečte klasickou knížku, a to i v případě, že budou díla přístupná na internetu. Listovat si v knížce, tomu se nevyrovná žádný počítačový formát, a to ani do budoucna. Knížka má své místo jisté. Stejně jako Karel Čapek má své místo jisté v našich knihovnách, a po zveřejnění děl na internetu je toto místo ještě o něco jistější.