Byla to zajímavá akce. A začala zcela neplánovaně. V univerzitním zpravodaji Technické univerzity v Liberci vyšel článek o daru, který předal hejtman Libereckého kraje pan Stanislav Eichler pro chráněnou dílnu Tulipan. Dílna Tulipan sídlí v přízemí univerzitní budovy S v centru Liberce u hlavní pošty, a tak pro studenty univerzity není zcela neznámá. Pracovníci dílny a studenti se denně potkávají na chodbách budovy. Mnozí studenti si zde nakupují drobné předměty vyráběné v dílně a nechávají si vázat své závěrečné práce. Na daru, který předával hejtman, bylo ovšem něco zvláštního, co vyvolalo reakci studentů.
V době, kdy si všichni stěžují na krizi, je takový skutek od hejtmana jistě chválihodný. Šek, který byl předán, měl ale přes své velké rozměry malou hodnotu. Jednalo se o peníze, které byly vybrány z prodeje dortu na reklamní akci jednoho z libereckých nákupních center. Pan hejtman se angažoval tím, že šek s částkou osobně předával. Jak bylo vidět, přímá úměrnost, čím větší šek, tím větší částka, zde neplatila. Šek byl vypsán na částku 5010 Kč.
Článek vyvolával na první čtení smíšené pocity. Je taková částka hodna postavení nejvyššího politika v kraji? Neměl by hejtman předávat šeky s trochu větší hodnotou, když už se vyrábí rozměrný šek? Říkal jsem si, jestli mám takové pocity sám, proto jsem o tom napsal na facebooku. Reakce byla rychlá, ihned se mi pár lidí ozvalo a celkem jsme se shodli. Jakákoliv dobročinná akce si zaslouží své uznání, přesto i dobrý skutek by neměl být přijímán zcela nekriticky.
Rozhodli jsme se reagovat. Stačí, když se dá dohromady 51 lidí, každý přispěje do sbírky 100 Kč a dáme dohromady více jak hejtman. Bylo to lákavé. Naše představy byly ale již brzy konfrontovány s realitou. Dáme dohromady padesát lidí, v pondělí vybereme peníze a v pátek předáváme. Rychle jsme zjistili, že to tak snadno nepůjde. Přesto se nám první příspěvky začaly scházet. Založili jsme skupinu na facebooku a den ode dne nás bylo víc a víc. Po krátkém čase nás bylo na padesát. Sbírku nepodporovali pouze studenti, i když těch byla většina, zvlášť z pedagogické fakulty kateder češtiny a historie, odkud byli i organizátoři akce, ale přidávali se i lidé z jiných fakult, zaměstnanci univerzity, ale i lidé, kteří se jen náhodou o akci dozvěděli a které bychom mohli označit jako přátele univerzity nebo chráněné dílny. Z počátku jsme byli velice optimističtí, ale jak jsme postupně poznali, mnozí ze skupiny na facebooku zůstali pouze u virtuální podpory naší akce. Sebelepší komunikační prostředek nezvýší v lidech ochotu pomoci. Přesto není těch, co jsou odhodláni pomáhat, málo. Blížil se konec semestru a nám se podařilo vybrat částku 3800 korun. Vytčenou metu 5010 korun jsme nepřekonali, ale i tak jsme poznali, že naším příspěvkem pomůžeme. A nejen po finanční stránce. Podpora, kterou jsme dílně vyjádřili, je, jak doufáme, i morální podporou, v leckdy nesnadných podmínkách. Paní Adamíčková, jejíž zásluhou byla dílna v roce 2004 založena a pro kterou je Tulipan srdeční záležitostí, naši akci vřele přivítala a pozvala nás na návštěvu do Tulipanu.
Přivítání v Tulipanu bylo velice příjemné, paní Adamíčková nám představila prostory dílny a krátce nám vysvětlila, s jakými problémy se chráněná dílna potýká. „V současnosti by nám velice pomohlo, kdyby se chtěl někdo jako dobrovolník podílet na sobotním a nedělním prodeji. Naši zaměstnanci přes týden pracují, proto nám nezbývají lidé na víkendy,“ postěžovala si paní Adamíčková, „přívítáme každého, kdo by nám chtěl pomoci.“
Sortiment dílny je velice pestrý, od keramických výrobků, nádob i dekoračních předmětů, výrobků z ručního recyklovaného papíru různé barvy, který může sloužit různým účelům od dopisního papíru až po svatební oznámení. Dílna vyrábí i pletené košíčky nebo například barevně zdobené tašky.
Prohlídka dílny byla zajímavá. Malé prostory, ve kterých pracuje 21 stálých pracovníků se zdravotním hendikepem a 4 pracovníci bez zdravotního omezení, se vyznačují jistou útulností, barevně pestré místnosti dělají hodně pro vnímání prostoru. I přes to, že univerzita a město vycházejí dílně v mnohém vstříc, není práce v oboru chráněných dílen jednoduchá.
A naše akce? Přes mnohé potíže, se kterými jsme se střetli, byla úspěšná. Potkali jsme se s mnoha zajímavými lidmi a myslím, že kdo se k naší akci přidal, klidně by podobnou věc podpořil i příště. Proto jsme se rozhodli, že příští rok v březnu zahájíme další sbírkovou akci pro Tulipan. Hodnota, kterou sbírka vynesla, nespočívá pouze ve vybrané částce. Zvýšili jsme mezi studenty povědomí o chráněné dílně Tulipan. Samotní jsme pátrali po informacích, které nás před tím pouze míjely. A v neposlední řadě jsme si dokázali, že studenti, ale nejen studenti, jsou ochotní rozhlížet se kolem sebe a vnímat okolní svět ze svého úhlu pohledu, tedy nejen takový, který je nám připravován médii. Být studentem neznamená pouze užívat si života, ale i život kolem sebe vnímat a kde je to možné pomoci. Zde je pomoc na místě. A proto jsme si vzali za své pomoci. Pan hejtman nás předáváním šeku s malou částkou nevědomky vybídl, abychom se jeho šek pokusili překonat, kéž by naše akce byla podobným impulzem třeba pro podobnou reakci politiků. Každopádně naše snažení zcela jistě nevyznělo jako marné. Za to všem zúčastněným patří velký dík.
A koho budeme překonávat příští rok? Přeci sami sebe, to může být ještě větší výzva, než když jsme překonávali hejtmana. Chcete-li nám pomoci a chcete-li se k nám již nyní přidat, naše skupina na facebooku- Sbírka studentů (TULáků) pro Tulipan - je Vám otevřená.
Žádné komentáře:
Okomentovat