pondělí 13. dubna 2009

Nebuďme příliš skromní...

Nebudu tvrdit, že jsem to nečekal, už v době, kdy jsem si zakládal tyto stránky, mi bylo jasné, že o ně bude velký zájem. Přiznejme si, internet je sice rozlehlý a téměř nekonečný, ale opravdu kvalitního čtení je zde poskromnu. Sám vždy dlouho hledám něco kloudného, až nakonec skončím u svého blogu, který mě nikdy nezklame. Zde se totiž téměř vždy dozvím něco nového, ale zároveň se u čtení pobavím, v slabších chvilkách se i zasměji, prostě moje stránky nemají chybu a v současné nabídce nemají ani konkurenci. Tak tohle všechno jsem věděl. Přesto mě návštěvy z minulých dnů překvapily.
Pochopím, že stránky navštíví takový slovenský čtenář, přeci jenom nejsou mezi námi rozdíly, ještě poberu, že se sem zatoulá polský návštěvník, ale prosím, odpoví mi někdo, jak se to tak namane, že na české stránky zavítá host z Malajsie, Chile nebo Mexika či Brazílie? To stále nějak nepobírám. Já jsem vlastně stále nějak nepobral, jak to všechno funguje. Samozřejmě jsem si o tom něco přečetl, a princip jedniček a nul ve vzduchu jsem přijal. Přesto mě stále neleze do hlavy samotný smysl internetu. Teď to píši kdesi v Čechách a za chvíli si to při použití překladače může přečíst někdo na druhé straně zeměkoule, kterému slunce svítí z druhé strany.
To je zajímavá představa, ale zároveň velká odpovědnost. Například až budu v následujících příspěvcích psát tipy na výlet, budu muset počítat s tím, že takový host z Turecka, bude muset absolvovat v Českých drahách více přestupů nebo budou muset České dráhy upravit svůj grafikon. Zároveň budu muset dbát na to, abych si nemístným vtipem někoho nepohněval, ne všichni rozumí českému humoru. Budu se muset vynasnažit, aby i takový Rumun, přišel znovu. Asi to nebude nic lehkého. Svět je pohybu, tak tomu budeme muset jít vstříc. Takže buďte vítáni Češi, Američani, Francouzi, Britové, Slováci, Skotové, Mexičani, Brazilci, Malajčani, Němci, Poláci, Kanaďani, Chilani, Rumuni, Egypťané, Litevci i Turci.

Žádné komentáře:

Okomentovat