Žijeme v době krize, to už, až na figurku na Hradě, nikdo nepopírá. Kam se další vývoj bude odvíjet, nikdo neví. Při představě, že vše už se někdy nějakým způsobem odehrálo a my pouze opisujeme jisté dějinné konstrukty, jsme o něco chytřejší. Především si musíme přiznat, že nás to pořádně překvapilo a nikdo s tím nepočítal. Právě proto bychom měli být připraveni, že mohou nastat situace podobně nepředvídatelné. Učebnice dějepisu jsou jich plné. Co nás tedy podle nich čeká?
Můžeme se těšit na pěkné divadlo. Společenské nepokoje jsou jen slabým odvarem, následují lidové bouře, a pak příjde revoluce, která nám v tom udělá pěkný čurbes, abychom, až to přejde, zjistili, že jsme zase tam jako na začátku.
To, že dlouho nepršelo, neznamená, že už nebude, měli bychom se poohlédnout po novém deštníku. Ještě je čas, a tak si můžeme vybrat barevné provedení. Dávám přednost zelené, možná malinko do modra, ale prý je v módě oranžová nebo raději červenou, aby byl člověk vidět?
To vše se ale nestane, žádná revoluce nehrozí, všichni důležití počítali, že taková krize může přijít a nikoho ani nenapadne, aby to popíral. Bylo by to stejně nenormální jako popírat globální oteplování, a to by mohl leda blázen, a protože u nás žádný blázen není, nebude ani revoluce. No nic, snad příště...
Žádné komentáře:
Okomentovat